Výlet Klubu Terryho Pratchetta

14. září 2009 v 21:24 | Voronde |  Akce
Už dlouho jsme chtěli zjistit, jak se snese větší množství pratchettovců na společném výletu, aniž by to skončilo ponorkou, nebo nějakými vážnějšími újmami jak na těle, tak na duchu. Tak dlouho se o tom mluvilo, že pro mě byl šok, když se Náčelník najednou vytasil s datem a místem našeho pobytu, takže byla volná pouhá dvě místa, když jsem si konečně ujasnila, že tou dobou budu mít volno.

Náš slavný odjezd se konal 23.7. a jelikož jsme si chtěli užít co největší část dne, za mohutného zívání jsme postávali Na Knížecí už někdy kolem půlnoci (tj. v 7:30). K překvapení všech přítomných (a svému vlastnímu) dorazila Vendy včas a dokonce i s malým předstihem (u Tutatise, jen aby nám nebe nespadlo na hlavu!). Naopak Náčelník se dostavil až po dobré čtvrthodině plné nervózních pohledů a přešlapávání. Ukázalo se totiž, že autobus, u kterého jsme celou dobu postávali, je autobusem naším a každou chvíli má odjíždět. Naštěstí se Hadati v pravý čas dostavil i s místenkami a nastal nepříjemný okamžik, kdy jsme museli půlku autobusu "povyhazovat" z jejich míst a přesvědčit řidiče, že je skvělý nápad na poslední chvíli lézt do zavazadlového prostoru a ukládat bagáž bezmála patnácti lidem.


Když už jsme byli úspěšně nasáčkováni v autobusu, mohla se rozjet debata o lingvistice, teorii bagety v ubrousku a digitálních zrcadlovkách. Bylo to natolik záživné, že pár členů pohotově usnulo. Když jsme se vylodili na Libínském sedle, příjemně nás potěšilo, že se chata nachází přesně naproti zastávce. Rychle jsme se zabydleli a po překonání problémů typu "Kdo si zapomněl bačkůrky?" a "Já odmítám být s Vendy na pokoji" klub úspěšně vyrazil pěškobusem do nedalekých Prachatic. Cestu jsme přežili i přes zjevný pokus milého sluníčka o naše ugrilování (bahenní pouť lesem nevyjímaje), takže kašna v Prachaticích byla podrobena menšímu náletu.

Žízeň nás dovedla do nedaleké čínské restaurace, kde Vendy na otázku "A s čím si dáte to křupavé a křehké kuře?" zcela logicky odvětila "S Krušovicema!". Posilněni a zrelaxováni jsme vyrazili na prohlídku města a menší nákup pro půl regimentu, a po ukázce toho, jak se perfektně orientujeme v jízdních řádech, dorazili zpátky na chatu. Tam jsme plánovali zahradní grilování ale počasí nám (jako každý večer) nepřálo, takže jsme se stáhli do tepla a do časných ranních hodin hráli deskovky a (s nadsázkou řečeno) zpívali.

Druhý den našeho pobytu byl ve znamení odvážného výšlapu na Boubín, kde jsme se kochali nádhernou přírodou a přesvědčovali sami sebe, že v místě, kde se paseme na borůvkách, už určitě není chráněná oblast. Doplazili jsme se do Kubovy hutě, kde nás opustila naše věrná průvodkyně Cellindra, zmrskali jsme se (pro neznalé: Rarousův výraz pro konzumaci zmrzliny)
a vyrazili hledat správný autobus.

Následující den byl pro mě velkou zkouškou - plánovala se návštěva Lanového centra Prachatice, což na tváři člověka, co trpí panickou hrůzou z výšek (Mrakoplaš by správně poznamenal, že spíše z hloubek) vyloudilo drobet křečovitý úsměv. Většina výletníků -ať už nadšeně, či se zděšením- podepsala vstupní lejstro (tj. komu odkazují veškerý majetek) a vyfasovala změť lan, z nichž se časem vyklubal sedák a jistící karabina. Po instruktáži, jak s tím vším zacházet, jsme se rozdělili na dvě skupinky. Já, Silence a Albi jsme se vydaly na Horní, čili nejsnadnější trasu, zatímco odvážnější Hadati, Novom, Rausek a Tomis se pustili rovnou na trasu Panoramatickou.

Za sebe musím říct, že jsem se proklínala už u první a snad i nejsnadnější překážky. Šlo sice jen o to, přejít po pár šikmých prknech, ale jelikož před námi byla skupinka hysterických tříletých dětí a dřevo po dešti nebylo zrovna protiskluzové, moje odvaha klesla pod bod mrazu. S věčným opakováním správného jištění a hlavně zázračné formulky nemůže-se-ti-nic-stát-tak-nehysterči, jsme zdárně dorazila k poslední překážce. Tam na naši skupinku tří statečných ale čekal podlý instruktor, který se bavil tím, že nejdříve houpal překážkou nejprve Albi, aby pak mohl přelézt do její půlky za Silence a předvést další pokus o její shození z lana. Já na něj vrhala vyděšené pohledy a téměř ho prosila, aby se ke mně nepřibližoval. To byla zásadní chyba (který škodolibý člověk by si tohle nechal ujít?), protože záhy už náš mučitel stál u mě a cestu mi zpříjemňoval skákáním na laně. Když jsem vypustila další neuváženou poznámku o tom, že to bylo celkem fajn, mě z lana srazil a já konečně pochopila, že se mi v sedáku nemá co stát. Zkrátka škola šokem.

Díky tomu jsme si s Albi troufly i na panoramatickou trasu (zatímco Hadati a spol. machrovali na nejtěžší, technické) a po jejím úspěšném absolvování se dmuly pýchou. Den jsme zakončili návštěvou Libínské rozhledny, sběrem borůvek a dalším marným pokusem o grilování.

Poslední den jsme se rozdělili na dva tábory - první šel zkoumat jakýsi bunkr a druhý se vrhl na sběr borůvek. Pak už následovalo jen hektické balení a smutný odjezd z Libína. Podrobnější informace a hlody budou v Kronice, jen mě někdy musíte donutit přitáhnout ji na sraz ;)

Odkazy na fotky
Voronde - výlet (lanové centrum foceno hlavně Sargonem)
Dalila - výlet
Dalila - lanové centrum
Elišák- výlet i centrum
Silence - výlet i centrum
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TheMole TheMole | 15. září 2009 v 18:31 | Reagovat

:-)) A že zrovna pod tímto článek bliká reklamní spot "Dej si bacha, do čeho jdeš!"...

2 DORFL DORFL | Web | 18. září 2009 v 1:25 | Reagovat

TheMole: Také mě to zaujalo! :-)

3 Voronde Voronde | Web | 18. září 2009 v 16:47 | Reagovat

A že rýpou jen ti, kdo tam nebyli...
(ale abych se přiznala, tak mě to taky pobavilo :) )

4 urzu7 urzu7 | Web | 12. října 2009 v 11:26 | Reagovat

zajimavý to muselbyt pěkny vylet.
Kde se da do klubu přihlasit.

5 VeHaLi VeHaLi | 9. prosince 2009 v 21:58 | Reagovat

urzu7: do klubu se můžeš přihlásit zde: http://www.discworld.cz/fanklub.php

Vendy: článek je pěkný, ale to není ta verze, co by měla přijít do kroniky, že ne?

6 Véna Véna | E-mail | Web | 28. září 2011 v 11:36 | Reagovat

Díky za info, hledám informace, poněvadž co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama