Druhá lekce tanečních

4. října 2008 v 20:52 | Voronde |  Taneční a jiné závislosti
I na své historicky druhé taneční jsem samozřejmě přikřepčila za pět minut dvanáct (tedy spíš šest, kdybych chtěla být hnidopišská). Ale alespoň mám věrohodnou a dokonce i pravdivou výmluvu - dvě a půl hodiny před tanečními jsem se promenádovala po Bílé labuti a vybírala nové šaty do tanečních. Když už byly vybrány ty pravé a naprosto dokonalé šaty (cosi temně rudého, hojně vyšívaného a celkově celkem slušivého), vrhla jsem letmý pohled pohled po hodinkách a *dramatická pauza* zděsila se. To byste nevěřili, jak snadno lze trhnout osobní rekord v běhu Labuť-Malá Strana.

Naštěstí jsem po příchodu domů zvládla všechny zapeklité a životně důležité problémy jako zkrácení kilometrových ramínek u šatů, opravu potrhaného "korzetu" či lezení po koberci a hledání neposedných flitrů a jejich následné přišívání na šaty v rekordním čase a ještě jsem se stihla v rámci možností i zkulturnit.

Odbavení v tanečních bylo oproti minule plynulejší, takže když zazněla svolávací melodie, už jsem netrpělivě stepovala v očekávání pánské volenky. Pro první polovinu lekce si mě vybral nad očekávání schopný tanečník, který navíc trpěl syndromem přehnané zdvořilosti, takže z jeho směru neustále létaly věty typu "děkuji vám za tanec, slečno", "tančíte opravdu znamenitě, slečno" či "kam vás smím doprovodit?" a co hůř, očividně to myslel vážně. Mám jisté podezdření, že mu tuhle snahu drobet rušilo moje zadržování smíchu. A to uvažte, že jsem se nezačala nezřízeně řehtat, jako obvykle, ale decentně jsem samým tlumeným pochechtáváním pouze zfialověla.


Další část lekce se ukázala být trochu průšvihovější, protože jsem zvládla téměř zašlápnout mistra. Ale náhodou to nebyla tak úplně moje vina! Učili jsme se další kroky disko-domina, které zahrnovaly jakýsi úprk do středu sálu. No a já jsem po několikátém opakování zabodla pohled do stropu, takže uznáte, že jsem si tak nemohla všimnout mistra, který neočekávaně měnil směry, takže se ocitl těsně přede mnou a já se jen tak tak stihla zastavit.

Následovala praktická ukázka mojí nulové krátkodobé paměti, protože další na programu byla "přehazovaná" mazurka, kdy partnerky měnily po směru tance partnery. To samo o sobě nezní nijak děsivě, ale to ještě nevíte o drobném zádrhelu - v "okénkách" se totiž páry musely vzájemně představit a zákeřný Vavruška si občas našel nějaké oběti a ptal se jich na jména tanečníků o mnoho párů zpátky. Ještě, že mě to minulo, protože jsem si sotva pamatovala jméno svoje, natož ještě někoho jiného.

Když se lekce přiblížila ke konci, nacvičovali jsme otáčení při waltzu. Díky VeHaLinu tréninku na Rarousův ples mi první dvě lekce přišly triviální, ale jistí adepti to očividně vnímali opačně. Například můj tanečník waltz vzdával při sebemenší chybce a dokonce chtěl přestat tancovat a jít si sednout. Proti tomu jsem rázně zakročila, přebrala vedení a otáčení mu vysvětlila. Ke konci ho to dokonce začalo i bavit.

Takže, sečteno a podtrženo, tohle byla opět náraně zábavná lekce a já asi nikdy nepřestanu obdivovat instruktory, jak dokáží být den co den v dobré náladě, když musejí řídit takové stádo dřev :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Myriáda/Nellie Lovett Myriáda/Nellie Lovett | E-mail | Web | 5. října 2008 v 15:29 | Reagovat

Jedna moje kamarádka v tanečních pravidelně tančí v botaskách :P

2 Voronde Voronde | Web | 5. října 2008 v 18:46 | Reagovat

Taky znám podobný případ - kamarádka si zlomila podpatek a protančila zbytek lekce v pohorkách ;)

3 zdenka zdenka | 5. října 2008 v 20:33 | Reagovat

ty jo, já už i ten walz snad zapomněla - budu si to muset zvopáknout:)

4 Voronde Voronde | Web | 5. října 2008 v 20:39 | Reagovat

Tak mě napadlo, já se tě ještě neptala, kam jsi chodila tančiti. Taky k Vavruškovi? :)

Pokud jsi ho zapomněla, tak si trsnem zítra o přestávce :D

5 DORFL DORFL | Web | 5. října 2008 v 21:23 | Reagovat

A já stále nevím, co je to to "disko-domino"... :-)

6 VeHaLi VeHaLi | 5. října 2008 v 23:39 | Reagovat

jsem ráda, že Ti moje lekce byly k užitku :o))

7 zdenka zdenka | 6. října 2008 v 18:27 | Reagovat

nechodila jsem k Vavruškovi, ale k Renému do Obecního domu:D

8 Voronde Voronde | Web | 10. října 2008 v 18:32 | Reagovat

Zdenička: Těsně vedle, no :)

VeHaLi: To víš, že byly, mám díky nim příjemný předstih. Někdy si je musíme zopakovat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama