Základky pro VŠ podruhé

12. listopadu 2009 v 23:03 | Voronde |  Taneční a jiné závislosti
Předpokládám, že je celkem zbytečné psát, že jsem se k Vavruškům již tradičně přiřítila na poslední chvíli. S tímhle zlozvykem bych už pomalu mohla začít něco dělat. Bod jsem prý získala alespoň za snahu sladit se s Náčelníkem, který mi předchozího dne sdělil, že si bere vínovou košili, tak ať se s ním moc netřískám. Jednoho dne s ním budu muset zavést debatu na téma "barvy a jejich záludnosti", protože ať si říká, co chce, jeho košile je cokoli od oranžové po cihlově červenou, ale rozhodně ne vínová. To jsem ale zjistila až v šatně, takže jsem se pro své jediné vínové ošacení, co navíc disponuje takovou dávkou flitrů, že spolehlivě nahradí disco kouli, plahočila přes půl Prahy (za příjemného podzimního mrazíku) úplně zbytečně. Někdy je fajn mít důvod, proč se oprávněně vztekat na svého nadřízeného (zvlášť, když tím pak člověk může argumentovat v případě, že nestíhá zadanou práci).

Oproti minule, kdy si mě Lanarde zavolala na pomoc s korzetem za památných výkřiků jako "Zarvi za to, nešetři mě!" či "Buď budu mít kyslík, nebo prsa!", jsem se role mučednice ujala já a netrápil mě nikdo jiný, než samotná Dýně. Naneštěstí je to stejná potvora jako já, takže jsem po jejím zákroku byla ráda, že můžu vůbec mluvit, natož tancovat. A co že u nás vlastně dělala milá Zelenina? Obhlížela situaci a koneckonců i budoucího partnera pro následující dvě lekce, protože moji maličkost čekal velký chirurgický zákrok v podobě zbavování znamének. A to mi kvůli takové prkotině zakázali dva týdny tancovat. Ti zlí!
 

Malířák aneb "Hooga chakka!"

8. října 2009 v 23:48 | Voronde |  Přátelé
Malířák... ten proslulý výjezd pro skupinku vybraných výtvarkářů/dějinářů umění? Tak jsme to alespoň vnímali loni, kdy to pro nás byla nedotknutelná akce uzavřené skupinky vyšších ročníků. Teď to snad na pár let převezme naše hooga chakka seskupení.

Pan Murphy mi zůstal věrný i po tento zájezd, takže se mi první průšvih povedl už při nastupování, kdy se mi vysmekl z ruky lístek a po elegantní křivce zasvištěl pod autobus, kde ho se slovy "A už to začíná" hrdinně lovil Bína (pro čtenáře mimo Josefskou - náš drahý profesor dějepisu, sociologie, vedoucí filmového klubu a nedílná součást Tria z IT kabinetu). Od té chvíle mi začínalo být jasné, proč při čtení seznamu přihlášených zbledl a vyděšeně se zeptal "Ježišmarjá, ona jede i Klimešová?"

Tak zase na parketu

8. října 2009 v 0:21 | Voronde |  Taneční a jiné závislosti
Mnohomoc mnohomoců lidí se mě ptalo, proč se zase hlásím do základních kurzů, když bych teoreticky měla oxidovat ve speciálkách, takže vám to osvětlím. Tak za prvé si s Rarousem na speciálky netroufáme a radši si letos zopakujeme pokračovačky, kde se snad lépe sehrajeme, a za druhé jsem si jako zcela altruistický a přející člověk přeci nemohla nechat ujít šanci vidět křepčit samotného Patricije KTP. Prý jsem zlá potvora, ale tomu byste přeci nevěřili, ne?

Už pár týdnů před začátkem kurzů jsem na Ksichtknize sledovala debaty současných kurzů pro mládež a musím přiznat, že jsem se výborně bavila. Neříkejte mi, že jsme tehdy byli taky tak vyplašení a sto a jedním způsobem řešili všemožné nástrahy parketu... No, nejspíš jsme takoví skutečně byli :) Nešlo si nevšimnout, že je (jemně řečeno) nejaktivnější debata kolem středečních kurzů (jednoduchý princip, kdy těšení se na středu pomáhá překonat šok z pondělka a přibližuje vytoužený pátek), ale chtělo by to tam občas zásah "Ligy za normální vyjadřování".
 


Podzim se hlásí ke slovu

22. září 2009 v 18:52 | Voronde
Vendy zaregistrovala změnu teplot a usoudila, že by nemusel být špatný nápad trochu přeorganizovat šatník. Tak. A tím se dostáváme k důležitému poučení: "Pokud si chcete zachovat alespoň zbytky důstojnosti, nikdy nedobíhejte metro už na eskalátorech. A just ne v polorozepnutém baloňáku." Rozhodně bych při popisování této situace použila slov "nulová viditelnost" a "meteorologický balon".

Není zrovna nejlepší nápad...

17. září 2009 v 20:31 | Voronde |  Poznatek dne
... prozpěvovat si ve sprše nahlas (a nehorázně falešně) "It's OK to be gay", aniž byste na 100% věděli, že jste doma sami. A už vůbec se to nedoporučuje za situace, kdy k vám nečekaně přijde na návštěvu seriózně vypadající člověk, co si s vámi chce popovídat o stavebním spoření. Ano, zas jednou jsem se znemožnila ve velkém :)

Výlet Klubu Terryho Pratchetta

14. září 2009 v 21:24 | Voronde |  Akce
Už dlouho jsme chtěli zjistit, jak se snese větší množství pratchettovců na společném výletu, aniž by to skončilo ponorkou, nebo nějakými vážnějšími újmami jak na těle, tak na duchu. Tak dlouho se o tom mluvilo, že pro mě byl šok, když se Náčelník najednou vytasil s datem a místem našeho pobytu, takže byla volná pouhá dvě místa, když jsem si konečně ujasnila, že tou dobou budu mít volno.

Náš slavný odjezd se konal 23.7. a jelikož jsme si chtěli užít co největší část dne, za mohutného zívání jsme postávali Na Knížecí už někdy kolem půlnoci (tj. v 7:30). K překvapení všech přítomných (a svému vlastnímu) dorazila Vendy včas a dokonce i s malým předstihem (u Tutatise, jen aby nám nebe nespadlo na hlavu!). Naopak Náčelník se dostavil až po dobré čtvrthodině plné nervózních pohledů a přešlapávání. Ukázalo se totiž, že autobus, u kterého jsme celou dobu postávali, je autobusem naším a každou chvíli má odjíždět. Naštěstí se Hadati v pravý čas dostavil i s místenkami a nastal nepříjemný okamžik, kdy jsme museli půlku autobusu "povyhazovat" z jejich míst a přesvědčit řidiče, že je skvělý nápad na poslední chvíli lézt do zavazadlového prostoru a ukládat bagáž bezmála patnácti lidem.

Den plný náhod

10. září 2009 v 19:52 | Voronde |  V jako Voronde
Léto už je nějakou tu chvíli pryč a mně už pomalu docházejí výmluvy, proč pořád nejsou dohnány resty jako "report" z výletu Klubu Terryho Pratchetta, takže překonávám svoji nehoráznou lenost a váhavě hlásím, že jsem zpátky (mužete začít zděšeně prchat). K tomuto hrdinskému činu mě přiměl dnešní den, který byl rozhodně zajímavější, než včerejší "magické" datum 9.9.2009, protože to Vendy trávila neskonale zábavným (upozornění: může obsahovat stopy ironie a ořechových jader) brigádničením pro PIM (pro toho, komu se vybavila jistá čokoládovo-piškotová pochoutka, připomínám i existenci Prague International Marathonu).

A čím že byl ten dnešek tak zajímavý? Začalo to už ráno, kdy se mi nějakou shodou náhod podařilo vstát už v 5:50, takže jsem celých deset minut napjatě čekala, než začne řvát budík a vykope mě z postele. To ani není náhoda, jako spíš zázrak. Kdo zná můj přístup ke vstávání, pochopí.

Night at the Roxbury na Festivalu fantazie

18. srpna 2009 v 12:06 | Voronde |  Videa
Při psaní reportu z FFka jsem si chtě nechtě vybavila tamější nezapomenutelnou atmosféru, tak jsem zapátrala, u čeho by se dalo zavzpomínat. Podařilo se mi vyhrabat záznam jedné z pošahaností, které prováděla neméně pošahaná skupinka při hraní deskovek. Kdo nezná kultovní Noc v Roxbury, nepochopí :)


Další články


Kam dál